Zónová dieta

Dr. Barry Sears v osmdesátých letech 20. století zjistil ve svém pátrání po příčinách obezity, že ve stravě obézních je vysoký podíl sacharidů. Jeho dieta je založena na definovaném poměru sacharidů, bílkovin a tuků, trochu odlišném od nám známých doporučení. Sacharidy mají tvořit 40 %, bílkoviny 30 % a tuky 30 % z celkové denní energetické potřeby. Klasická strava však obsahuje až 60 % sacharidů. Navíc přednost mají sacharidy s nízkým glykemickým indexem. Tím, že je ve stravě méně sacharidů, předpokládá se, že tělo si bude dále energii brát z tuků a posléze z bílkovin.

Zastánci zónové diety v žádném případě nedoporučují nápoje s obsahem kofeinu a konzumaci tvrdého alkoholu (víno nezakazují).

VÝHODY

Při této dietě se člověk stravuje pravidelně, netrpí hlady, nemusí se příliš omezovat v množství jídla, pouze musí dávat pozor na to, co jí. Nezbytnou součástí diety je také dostatečné množství tekutin a samozřejmě pohybová aktivita, bez které nelze dosáhnout kýženého cíle.

NEVÝHODY

Jako u mnoha jiných diet (resp. stravovacích návyků) stoupenci tohoto stylu upozorňují, že návrat k původnímu způsobu stravování se projeví nežádoucím jo-jo efektem.

Autor: Mgr. Lenka Míčová