Lépe jíst + více se hýbat = zdravě žít

Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc.

Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc.

Absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Po studiích krátce pracoval v endokrinologické laboratoři Fyziologického ústavu FVL UK. Poté nastoupil na IV. interní kliniku 1. LF a VFN v Praze, kde se od 70. let podílel na práci endokrinologické ambulance. Od roku 1980 se začal věnovat léčbě obezity a v roce 1988 vznikla na IV. interně první obezitologická jednotka u nás. V roce 1993 byl u vzniku České obezitologické společnosti ČLS JEP, jejíž byl prvním předsedou. Je členem Vědeckých rad 1. a 3. LF UK a prezidentem Evropské asociace pro studium obezity. Od roku 2002 je ředitelem Endokrinologického ústavu v Praze.

Považujete obezitu za hormonálně podmíněnou nemoc?

Dnes je zřejmé, že nejen onemocnění klasických žláz s vnitřní sekrecí, ale i řada dalších onemocnění je provázena změnami hormonální sekrece. Hormony se netvoří pouze ve žlázách s vnitřní sekrecí, ale i v mnoha dalších tkáních, jako například v tukové tkáni, v srdci a v zažívacím ústrojí. Tuková tkáň není jen zásobárnou energie, která má rovněž funkci termoregulační a izolační, ale je i největším endokrinním orgánem. Tuková tkáň a zažívací ústrojí jsou místem tvorby hormonů, které se účastní regulace energetické rovnováhy v organismu, a které mohou ovlivňovat jak vznik a rozvoj obezity, tak i redukci hmotnosti.

Mají vliv na rozvoj obezity geny?

Existují geny, které mají vliv nejen na rozvoj obezity, ale i na redukci hmotnosti. Byly prováděny výzkumy, kdy obézní lidé podstoupili stejný redukční režim, a přesto se úbytek hmotnosti u nich významně lišil. U jednovaječných dvojčat, která mají stejný genotyp, byly ve většině případů úbytky shodné. Podobnost úbytku tukové hmoty byla uvnitř párů až 17x větší než mezi páry. To svědčí o tom, že genetické faktory mají vliv nejen na vznik obezity, ale i na redukci hmotnosti.
Menší úbytek hmotnosti při redukčním režimu nemusí být pouze důsledkem špatné spolupráce pacienta. Je zřejmé, že genotyp ovlivňuje citlivost na prostředí, tzn., že každý jedinec se s životním stylem vyrovnává rozdílně. Někdo na sedavý způsob života a nevhodnou stravu reaguje větším nabíráním hmotnosti, jiného se tento nezdravý způsob života tolik nedotkne. Je prokázáno, že i stravovací chování člověka je geneticky dané. Někteří jedinci řeší jídlem a přejídáním například stres a deprese.

Co je nejdůležitější součástí léčby obezity? Mohou pomoci léky, znalost svého genotypu?

Informace o genotypu, hormonálních hladinách a psychologickém profilu jedince nám pravděpodobně v budoucnu umožní posoudit prognózu daného léčebného postupu, včetně účinnosti konkrétního léku proti obezitě. Léky se v léčbě obezity používají jen v indikovaných případech, jsou na lékařský předpis a samozřejmě neovlivňují genotyp člověka. Účinkují na základě toho, že například navozují pocit sytosti, zvyšují energetický výdej nebo omezují dostupnost tuků v organismu. Hlavní součástí léčby obezity proto i nadále zůstávají dietní opatření, pohybová aktivita, pomoc psychologa při změně jídelních návyků a v těžkých případech obezity pak bariatrická chirurgie (např. bandáž žaludku).
Nejzásadnější vliv na vznik obezity má ale svět kolem nás. Dokud se nezmění naše prostředí tak, aby nás pobízelo ke zdravému životnímu stylu, tzn. dokud budou existovat restaurace rychlého občerstvení nabízející tučná, energeticky bohatá jídla, celodenní sezení u počítače, nedostatek cyklostezek apod., budou prevence a boj s obezitou neúspěšné. To ale není úkol jenom pro lékaře, ale i pro politiky, místní samosprávu, společenské organizace, média a další.

Jak jsme na tom v rámci Evropské unie ve výskytu ale i v léčbě obezity ?

Pokud se týká výskytu obezity je Česká republika v rámci Evropské unie na předním místě. Téměř každý pátý dospělý jedinec u nás je obézní a více než polovina naší dospělé populace trpí obezitou nebo nadváhou. Nejvyšší výskyt obezity udávají v Evropě Řecko, Německo, Kypr a Anglie. Naopak nejnižší výskyt obezity se pozoruje v Holandsku, Švýcarsku, Belgii, ve Francii a Skandinávii (s výjimkou Finska). Je si však třeba uvědomit, že data ukazující výskyt obezity v jednotlivých zemích EU nejsou srovnatelná, neboť mnohdy zahrnují rozdílné věkové a socioekonomické skupiny. V posledních letech se poukazuje na to, že v některých zemích na severu Evropy se nárůst prevalence obezity poněkud zpomalil. 
Varující je narůstající výskyt obezity a nadváhy u dětí a dospívajících, kde prevalence dosahuje 10-20%. Vysoký výskyt dětské obezity a nadváhy pozorujeme zejména na jihu Evropy (přes 30%!), ale k prudkému nárůstu výskytu dětské obezity došlo také v Anglii a Polsku, zatímco u naší dětské populace jsou tyto ukazatele příznivější.
Je si třeba uvědomit, že léčba obezity je účinnou prevencí kardiovaskulárních, metabolických, pohybových a některých nádorových onemocnění. Cílem obezitologů v ČR i v Evropě je vytváření úzce spolupracující sítě poskytovatelů odborné péče zahrnující multidisciplinární  Centra pro diagnostiku a léčbu obezity (spolupracující s Centry bariatrické chirurgie = chirurgie obezity), specialisty obezitology, ostatní specialisty, praktické lékaře a redukční kluby (u nás např. kluby STOB). Obesity Management Task Force (OMTF)  EASO publikovala v poslední době doporučení jak pro diagnostiku a léčbu obezity v primární péči, tak spolu s Mezinárodní federací chirurgie obezity (IFSO) doporučení, jak indikovat a provádět chirurgickou léčbu obezity.V současné době připravuje OMTF kritéria definující požadavky na specializovaná centra pro léčbu obezity. Nezbytným předpokladem vybudování odstupňované sítě  léčby obezity je mít dostatek vzdělaných lékařů, psychologů, nutričních terapeutů a fyziatrů, kteří tuto péči poskytují. Ve vzdělávání v obezitologii máme v ČR více než patnáctiletou tradici, která je v poslední době dále rozvíjena. V rámci projektu COPAT (Childhood Obesity Prevalence and Treatment) byla v posledním roce uspořádána i školení pro pediatry, kteří pečují o obézní děti a dospívající.
Je nutné stále přesvědčovat nejen zdravotníky, ale i pacienty, že obezita se jako nemoc neliší  od onemocnění jako je cukrovka či vysoký krevní tlak, které vyžadují celoživotní léčebný program. Cílem zdravotníka musí být naučit pacienta přemýšlet v měřítcích dlouholetého komplexního léčebného režimu a nikoliv jen ve smyslu krátkodobé redukční diety či krátkodobého zvýšení pohybové aktivity.

 

Zdroj: Obesity News, zkráceno – plné znění rozhovoru naleznete v  elektronické verzi časopisu

Spočítejte si BMI

BMI Kalkulátor
 
Váha - ilustrační foto
Kalendář jednodenní akce
vícedenní akce