Archiv 2007

YesNeYes - nový web pro děti

Už i děti mohou na internetu nalézt užitečné rady a doporučení, co mohou udělat pro svůj zdravý život. Internetové stránky www.yesneyes.cz, na kterých se spolupodílí známá dvojice kuchařů Filip Sajler a Ondřej Slanina, seznamují děti poutavou formou o zásadách správného stravování, nutnosti dostatečného pohybu a nabízí řadu zajímavých receptů na jednoduchá, chutná a zároveň zdravá jídla.

Děti na internetových stránkách www.yesneyes.cz naleznou kromě rad a receptů na zdravé pokrmy rovněž tabulky nutričních hodnot svých oblíbených jídel a potravin, užitečné informace o bylinkách a koření, soutěže o hodnotné ceny, blog Filipa Sajlera a Ondřeje Slaniny, komentáře známých osobností  a také videa a fotografie z Jízdy kuchařů YesNeYes po českých školách.

Komentář MUDr. Matoulka:

Nejvyšší počet dětí trpících obezitou a nadváhou je v USA, kde se s těmito problémy potýká více než 30 % dětí! V České republice se s obezitou a s nadváhou potýká 13 % dětí ve věku 6 až 10 let. U starších dětí ve věku 11 až 15 let je to 14 % chlapců a 10 % děvčat. Největší vzestup tohoto problému v poslední době zaznamenávají ve Francii, Polsku a Velké Británii. Například v Číně trpí obezitou a nadváhou 7 až 8 % dětí. Proto je jakákoliv komunikace vůči dětem na toto téma více než přínosná,“ říká  MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., z III. Interní kliniky 1. LF UK.

---

Vědci našli vypínač hladu

O tom, zda máme chuť k jídlu, rozhoduje bílkovina MIC-1 (makrofágový inhibiční cytokin). Váže se v mozku na receptory, které signalizují hlad. Bílkovina vzniká ve velkém množství v nádorech, což může být důvodem, proč lidé s rakovinou trpí nechutenstvím. Pokusy australských vědců na myších ukázaly, že zvýšení hladiny MIC-1 v krvi vede k nechutenství, zatímco podání protilátky této bílkoviny podporuje chuť k jídlu. Vědci proto doufají, že se látku jednou podaří využít k léčbě obezity, ale také mentální anorexie a dalších nemocí souvisejících s poruchami příjmu potravy.

Komentář MUDr. Matoulka:

Opakovaně jsou nacházeny látky, které ovlivňují hlad (například neuropeptid Y, ghrelin apod.). Nicméně hlavně je ovlivňován pouze jednou takovou látkou, a tak většinou látky, které fungují in vitro (na tkáních), nefungují dostatečně in vivo (v běžném životě).

Zdroj: Lidové noviny

---

Svobodní lidé tloustnou pomaleji

Studie americké univerzity Chapel Hill v Severní Karolíně sledovala osm tisíc mladých lidí, kteří v průběhu pěti let přibrali na váze v průměru devět kilogramů. Ženy zhruba sedm a muži asi jedenáct. Mezi nimi pak nejrychleji zvětšovali své tukové zásoby ti, kteří žili ve spokojeném vztahu. U žen byl v takovém případě průměrný přírůstek na váze jedenáct kilogramů, u mužů 13,5 kilogramu. Podle autorů studie za to může skutečnost, že lidé ve vztazích méně cvičí kvůli povinnostem v domácnosti a kolem dětí. U párů, kde jeden z dvojice musí dodržovat přísnou dietu a cvičit kvůli zdravotním problémům, se většinou k němu přidá i ten druhý a začne rovněž hubnout a dodržovat životosprávu.

Komentář MUDr. Matoulka:

Při podrobném rozboru grafu životní hmotnosti vychází, poměrně jednoznačně vzestup hmotnosti na časné období po svatbě. Kromě výše popsaných důvodů to bývá i v tom, že si často myslíme, že se už  nemusíme snažit, jak vypadáme, když už máme partnera doma. Proto často platí, že čím spokojenější, tím větší počáteční vzestup hmotnosti.

Zdroj: Novinky

---

Společné stravování bývá často spojené s menšími náklady na jedno jídlo. K zajištění toho, aby děti snědly připravovaná jídla je jednodušší použít tuky, ve kterých se dobře rozpouští chuť. U dětí, které nemají návyky na zeleninu, resp. „zdravá jídla“, z domova, bude velmi těžké naučit nové chutě ve školním stravování. Nicméně možnost výběru takzvaných nízkoenergetických potravin je velmi důležitá.

Zdroj: ČT24

---

Zhubněte ve spánku

Likvidaci tukových zásob v těle zajišťují tři biochemické procesy. Nejprve se musí vyplavit tuk z tukových buněk. Pak se musí krví dostat do tělesných buněk, a tam nakonec spálit na energii. U většiny lidí s nadváhou jsou v adipocytech (tukových buňkách) uzavřeny triglyceridy (molekuly tuku). Klíče k otevření adipocytů mají jedině stresové hormony. Aktivují se při hladu, tělesné námaze, nízké hladině cukru nebo při každé formě stresu. Výjimkou je spánek, během něhož se i bez stresu vyplavují tukové zásoby do těla. S věkem však tato schopnost organismu postupně vyhasíná, a tak lidé, pokud nesníží energetický příjem z potravy, pomalu přibírají na váze.

Komentář MUDr. Matoulka:

Vzestup hmotnosti s věkem trvá pouze do určitého věku. Je to způsobeno ovšem nikoli ztrátou schopnosti vyplavování tukových zásob v době spánku, ale především sníženým energetickým výdejem, a to jak bazálního výdeje, tak pohybovou aktivitou.

Zdroj: Centrum.cz

---

Bez tuku se při dietě neobejdete

V oblasti snižování nadváhy se daří řadě mýtů. Jedním z nich je – když chci zhubnout, musím přestat jíst tuky. Tuky mají v přepočtu na gram nejvyšší energetickou hodnotu a chceme-li zhubnout - musíme je omezit. Mylné je ovšem vyvodit z toho závěr, že zdraví budeme jen tehdy, když tělu nedopřejeme ani ždibínek tuku. Tělo tuky potřebuje. Kvůli tvorbě buněčných membrán, vstřebávání některých vitaminů i jako zdroj energie. Tuky živočišné obsahují především nasycené mastné kyseliny. Ty zvyšují riziko obezity, podporují zvyšování hladiny cholesterolu, rozvoj kardiovaskulárních onemocnění a podobně. Rostlinné tuky cholesterol neobsahují. Skládají se především z mononenasycených mastných kyselin. A pokud jsou i bohaté na polynenasycené mastné kyseliny, snižují hladinu cholesterolu.

Komentář MUDr. Matoulka:

Pro život jsou samozřejmě tuky nezbytné. Měli bychom si dát ale pozor, aby jejich energetická hodnota nepřesahovala 30 % denní energie. Chceme-li se ještě dále zaměřit na tuky, je jistě výhodné zvažovat i jejich druhy /mononenasycecné a polynenasycené/. Nicméně hlavně zpočátku bychom měli omezit množství. Neplatí tedy, že rostliných olejů můžeme sníst neomezeně. I to je energetická nálož, i když o něco méně škodlivá.

Zdroj: iDnes.cz

---

Obezita je nakažlivá, varuje studie

Máte tlusté přátele nebo příbuzné? Pak počítejte s tím, že pravděpodobně přiberete taky. S tímto závěrem přišla nová studie, kterou otiskl prestižní časopis New England Journal of Medicine. Na výzkumu sponzorovaném americkým Národním institutem pro stárnutí pracovali vědci 32 let. Sledovali přitom 12.067 lidí. A výsledek? Pokud máte obézního kamaráda, šance na tloustnutí je 57%. U sourozenců je pravděpodobnost 40 %, u obézního druha nebo družky 37 %. U nejbližších vztahů se šance na tloustnutí navíc trojnásobí.

Komentář MUDr. Matoulka:

Nakažlivá obezita je zavádějící název článku, ale myslí-li se tím, že častěji přebíráme zvyky a obyčeje svých přátel, je možné, že budeme žít stejně jako oni. To znamená v tzv. obezigením prostředí, tedy v prostředí, kde se více jí a méně hýbá, protože jedině tam může dojít k rozvoji nadváhy a obezity. Čím větší citové pouto, tím větší šance je, že napodobíme toho druhého. Platí to ale pravděpodobně naopak, pokud jsme obézní a najdeme si štíhlého partnera, pravděpodobně se nám bude lépe hubnout než s partnerem, který váží více než my.

Zdroj: Aktuálně.cz

---

Počet obézních Čechů se neustále zvyšuje

Podle Rudolfa Poledneho z Institutu klinické a experimentální medicíny má normální váhu v současné době přibližně 30 % dospělé populace, ale ve věku nad 45 let dosahuje ideálních hodnot jenom pětina lidí. Počet obézních Čechů se od 50. let minulého století zvýšil třikrát až čtyřikrát. S nadváhou se potýkají nejčastěji lidé ve středním a vyšším věku. Zvyšuje se však i hmotnost českých dětí. Mezi dospívající mládeží je situace lepší, ale v poslední době se zvyšuje podíl dospívajících dívek a dokonce i chlapců s podváhou. Zhruba tři čtvrtiny dětí ve věku od šesti do dvanácti let mají normální váhu, desetina dětí má nadváhu a desetina je dokonce obézní. Ve věkové kategorii 13 až 17 let má optimální váhu 83 % dětí, 6 % se potýká s nadváhou a 4 % s obezitou.

Komentář MUDr. Matoulka:

Podle posledních průzkumů trpí obezitou 17% dospělé populace v České republice. Nadváhou pak dalších 35 %. Nárůst je spojený především se změnou životních podmínek, která nastala v posledních 20 letech /obchodní centra, doprava osobními auty/. U dětí zase v posledních dvaceti letech schází pohyb hlavně díky rozvíjejícím se informačním technologiím, které jim umožňují trávit hodiny u PC nad hrami, eventuelně u televize nad mnoha televizními kanály. Pravidelný sport už dnes provozuje jen velmi malé procento dětské populace, a proto se dá očekávat, že situace se v budoucnu bude lepšit jen velmi pozvolna, bude-li se lepšit vůbec.

Zdroj: Metro

---

Stačí cvičit i dvacet minut

Doposud vědci tvrdili, že pro prevenci kardiovaskulárních chorob je nutné intenzivně cvičit minimálně 3x týdně 40 až 45 minut. Prestižní lékařský časopis JAMA ale nedávno uveřejnil závěry sledování týmu Timothyho Churche z univerzity v Louisianě (USA): ke zlepšení kardiovaskulární kondice stačí i poloviční dávky fyzické aktivity. Lékaři pozorovali téměř 500 žen s nadváhou až těžkou obezitou a se zvýšeným tlakem. Rozdělili je do tří skupin: jedna z nich cvičila s 50% intenzitou, druhá respektovala doporučené dávky a třetí je o 50 % překračovala. Závěr byl překvapující: u všech tří skupin došlo ke zmenšení obvodu pasu (to je v současnosti nejuznávanější kritérium kardiovaskulárního rizika), snížil se jejich krevní tlak i hmotnost a došlo rovněž k redukci dalších ukazatelů svědčících pro ohrožení organismu civilizačními chorobami.

Komentář MUDr. Matoulka:

Je možné, že došlo ke změně u pacientek, které se dosud nepohybovaly, a že i relativně nízká fyzická aktivita vedla ke zmenšení obvodu pasu. Nicméně pro dlouhodobý efekt fyzické aktivity, který povede ke zvýšení fyzické zdatnosti a ovlivnění dalších parametrů, je třeba delší čas pro fyzickou aktivitu tedy alespoň obden 40-50 min.

Zdroj: Květy

---

Atkinsova dieta byla vyhodnocena jako nejúspěšnější

Zjistit, která ze čtyř vybraných diet reprezentujících široké spektrum příjmu sacharidů je nejefektivnější, bylo úkolem prospektivní randomizované klinické studie, které se zúčastnilo celkem 311 zdravých premenopauzálních žen ve věku 25 až 50 let a s BMI od 27 do 40 kg/m2. K porovnání byly zvoleny následující diety: Atkinsova dieta omezující příjem sacharidů, Ornishova dieta omezující tuky, Zone dieta omezující příjem potravin s vysokým glykemickým indexem a zvyšující přívod bílkovin a behaviorální lifestylová LEARN dieta, jež je sestavena podle US Dietary Guidelines a znamená mimo jiné mírně vyšší příjem sacharidů. Po 12 měsících byly záznamy sledovaných žen vyhodnoceny a jako nejúspěšnější se ukázala být metoda podle amerického lékaře Atkinse. Skupina žen dodržujících tuto dietu totiž vykázala nejvyšší průměrný úbytek tělesné hmotnosti (o 4,7 kg). Druhé místo pomyslného žebříčku obsadila dieta vyvinutá americkým lékařem Deanem Ornishem s průměrným úbytkem váhy ve skupině 2,6 kg, na třetí příčce se umístila LEARN dieta s průměrným hmotnostním poklesem 2,2 kg a jako poslední Zone dieta, která vedla ke snížení hmotnosti o 1,6 kg.

Komentář MUDr. Matoulka:

V redukčních režimech bychom neměl hodnotit pouze pokles hmotnosti, ale celkový efekt např. na hladinu cukru, tuků apod. To rozhoduje o další budoucnosti. A Atkinsova dieta kromě hmotnostního úbytku nepřináší příznivé efekty na další rizikové faktory aterosklerózy.

Zdroj: Medical Tribune

---

Obézních je více než podvyživených

Odborný tisk udává, že v roce 2007 celosvětově poprvé překročil počet obézních a lidí s nadváhou počet lidí postižených podvýživou. Obezita spolu s cukrovkou 2. typu se stává civilizační nemocí vyspělého světa. Zvláště u dětí v západní Evropě a Severní Americe se velmi rychle zvyšuje počet obézních dětí, a tak onemocnění jako vysoký krevní tlak a cukrovka nejsou u adolescentů výjimkou. Zdá se tedy, že největší nárůst výskytu obezity a s ní spojených zdravotních komplikací nás teprve čeká, nezačneme-li co nejdříve pracovat sami na sobě.

Komentář MUDr. Matoulka:

Zdá se, že skutečně svět překonává hladomory, které zde byly po desítky tisíc let, ale spořivé geny zůstávají. Nepřizpůsobivost našeho organismu současnému nadbytku potravin pak vede k nadváze a obezitě spolu s  dalšími riziky z toho plynoucí. Našim genům to bude trvat opět stovky a tisíce let, než se dokážeme přizpůsobit. Proto musíme přizpůsobit životní podmínky tak, aby se spořivé geny nemohly projevovat (tedy více pohybu a méně jídla).

Zdroj: Obesity News

---